Vincent

Pavel Bobek

1:Stále stejnoCC4sustmou  C 
svítí plátno bloDmudících
  F7maj
malíř půlnoc kreslí smích
ten oGbraz píseň zpívá poCjednou.
2:Stíny na kopcích
ticho hnízd a moudrý sníh
svál sem hřích všech dětských cích
v těch barvách, které prosí tě pojď k nám.
R:CJá už vím Dm7a znám,
G7co jsi tenkrát tCoužEmil říct
Ama jak jsi trpěl pro své Dmnadání
G7učit lidi vAmidět víc,
však nebyl nikdo kdo by naD7slouchal,
Dm7snad dnG7es tu s tebou stáCl.
3:Stále stejnou tmou
stejné louky tu hoří dnes
mraky láká do nebes
kde Vincentovi modré oči sní
4:Jak jen pozmění
barvy žhnoucích slunečnic
vítr v tváři má pár skic
to smýknul štětce touhy van Gogh sám.
*:A svět tě tDmak trýznil
G7tvou lásku splácelC zlEmým
Amjen černDmé vrány nad tvou hlavou
ctí tvouFm mysl bolavou
světC nazval velkou Hvášeň šílenstA7vím
a jDmá chci ti říct Vincente,
F7maj
že není nikde svět pro lásku
G7tvou se kterou bCdím.
5:Stále stejnou tmou
portrét v tichu muzejním
něžná dlaň - hold váženým
všem očím které nesmí rozumět
6:Prohlíží si prázdnou zeď
a chlápka v cárech nejchudších
v tvých růžích trn snad ostřejší
než kord co slouží srdci divným hrám
R:Já už vím a znám,
tak hledat musíš dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:37.698+00:00
Výsledky hledání: